Téměř půl hodiny trvá, než z Mladé Boleslavi dojedete autem až do této malebné vesnice, jejíž počátky osídlení kronika datuje před šesti tisíci lety. Vznik Sudoměře je ale dle první písemné zmínky datován do roku 1304. Návštěvníky upoutá hlavně náves ve tvaru staročeské okrouhlice, kde místní najdou vše, co potřebují koupaliště, obecní úřad, hospodu, dětské hřiště i nové volnočasové centrum. Místostarosta Jan Kroupa v rozhovoru prozradil, nejen co se v obci chystá.

Když jsem do Sudoměře přijížděla, upoutala mě náves. Všechno je v ní tak pospolu, blízko a všechny stavby jsou hezky opravené.
To je asi pravda, naše náves si dosud zachovala svůj původní ráz. Je okrouhlá, porostlá letitými ořešáky. Kromě toho ji lemují historické stavby, které jsou typické pro zemědělský region. Najdeme tu například patrové roubené stavby, ale také novější zděné domy. Bydlí tu většinou starousedlíci a ti se o své domy dobře starají. Na okraji obce je pak už nová zástavba.

Pořádáte na návsi také nějaké kulturní akce? Tenhle prostor k tomu totiž úplně vybízí, že?
Určitě, od jara do podzimu jsme tu celkem často. Pořádáme tady taneční zábavy, po čarodějnicích stavíme májku, v červnu je tu dětský den. Další akcí je Setkání Sudoměřáků a přátel Sudoměře, kdy k nám přijíždí ze spřátelené jihočeské Sudoměře. Promítali jsme tu také filmy, bylo tady divadelní vystoupení i pouť. V zimě tady stavíme a zdobíme vánoční stromeček a instalujeme betlém, jehož figurky jsou vyrobené ze sena.

Takže je poměrně hodně využívaná. Všimla jsem si, že některá stavení si zachovala historický ráz. Najdeme zde například i domy významných rodáků?
Samozřejmě. Jsou hned dva. Jedním z nich je Miroslav Semilský. Ten se narodil v roce 1929 sice v sousední obci Kluky, ale řadu let zde bydlel. Právě on se stal obětí kolektivizace zemědělství regionu v tzv. Akci Kluky. V roce 1953 byl odsouzený na 15 let do vězení. Za mřížemi byl spolu s Janem Vepříkem, což byl statkář ze Sudoměře, který dostal doživotí. Miroslav Semilský byl vášnivým myslivcem, členem MS Hrádek u Sudoměře a také zastupitelem.

A tím druhým?
Druhá rodná chalupa patřila lidovému písmáku Janu Evangelistu Konopasovi. Sbíral starožitnosti, zajímal se o zvyklosti i obyčeje. Kromě toho byl také amatérským archeologem a žákem Václava Krolmuse. Jeho dům lze na první pohled dobře poznat. Jde o roubenou stavbu, která je v současné době hezky rekonstruovaná.

Vy jste poměrně mladým místostarostou. Proč jste se přihlásil do vedení obce?
To tak nějak vyplynulo z okolností. V Sudoměři jsem před časem postavil dům a začal se účastnit veřejného dění. Potom přišla nabídka od pana starosty Jiřího Dvořáka, jestli bych nechtěl kandidovat do obecního zastupitelstva. Přijal jsem to. Ve volbách jsem nakonec dostal o jeden hlas méně než starosta, který mi nabídl post místostarosty.

Máte nějaký svůj cíl v obci?
Byl bych rád, kdyby se nám podařilo získat stavební pozemky pro nové obyvatele. Máme už vypracovaný územní plán, chybí jen souhlas všech dotčených majitelů pozemků. Pokoušíme se ale vyvolat jednání, tak uvidíme, jaký bude výsledek. A já osobně tady postrádám malý obchod s potravinami, který by usnadnil život zejména starším obyvatelům.

Vím, že jste se do Sudoměře před lety přistěhoval, takže nejste rodákem. Přesto se zeptám, změnila se obec nějak?
Sice nejsem typickým rodákem, ale od dětství se v Sudoměři pohybuji. Měl jsem tady prarodiče a jezdil jsem sem často na prázdniny. Bydlím tady už dvanáctým rokem. Co mohu pozorovat, tak že se obyvatelé začínají vracet k původním tradicím. Začali jsme pravidelně stavět máje, na začátku roku tu chodí Tři králové, máme masopust, pouť na sv. Annu a o Vánocích všichni společně zpíváme v kostele koledy.

Prozraďte, co obec čeká v letošním roce z hlediska investic? Máte v plánu něco stavět či opravovat?
Chtěli bychom opravit barokní kostel Narození Panny Marie, který pochází z počátku 18. století. Investovat budeme do sběrného dvora tak, aby splňoval podmínky o odpadovém hospodaření, rádi bychom rekonstruovali obecní byty a upravili sportoviště pro děti.

Máte v plánu žádat o dotace?
O dotace se pokoušíme každým rokem. Loni se nám například podařilo zrekonstruovat budovu bývalého obecního úřadu za 2,4 milionu s tím, že 1,8 milionu jsme získali z dotace. Tím vznikla klubovna pro volnočasové aktivity, kde se schází hlavně maminky s dětmi. Letos bychom rádi dostali dotaci na zateplení bývalé školy. Kromě toho by se nám líbila naučná stezka po okolí. Nabídnout může středověké hradiště Hrádek, železniční muzeum, vodní dílo Sudoměř či jeskyni, která se jmenuje Petrovina.

A jak jste na tom s počtem obyvatel? Sudoměř přece jen není příliš blízko Mladé Boleslavi, která dává časté příležitosti zaměstnání.
Sudoměř má 94 obyvatel. Mladou Boleslav máme téměř na dosah, do centra je to osmnáct kilometrů. Vzdálenost je daní za klid v obci. Vede k nám totiž slepá ulice, takže je u nás i minimální provoz.

Jaký je kulturní život v obci? Mám tím na mysli, jaké pravidelné akce zde pořádáte?
Kromě masopustu také MDŽ, pálení čarodějnic, dětský den, setkání Sudoměřáků, pouštění draků, dýňování či zpívání vánočních koled. Další akce pořádají myslivci ze Sudoměře a okolí, kteří se sdružují pod MS Hrádek. Poslední červnovou sobotu organizují sportovní střelby na asfaltové holuby.

Je u vás populární také sbor dobrovolných hasičů?
Samozřejmě, v současnosti máme čtyřiadvacet platících členů. Účastníme se i vybraných závodů. Letos navíc slavíme 130 let založení sboru. S tím bude 30. května v rámci oslav spojena hasičská soutěž, zábava i dětský den.

Historické zajímavosti

Pokud půjdeme až do hluboké historie, zjistíme, že Sudoměř si jako vhodné místo k osídlení vybrali lidé již dávno. Přesně to bylo asi před šesti tisíci lety, tedy ještě ve střední době kamenné.

V dataci prvních „domorodců" pomohly pazourkové nástroje, které zde objevili archeologové. Tyto pozůstatky si zájemci mohou prohlédnout v Muzeu Mladoboleslavska, Národním muzeu v Praze a několik kousků by se našlo také v soukromých sbírkách.

S mladší dobou kamennou přišli do obce první zemědělci. Pozůstatky jako broušené či štípané nástroje byly objeveny na Předním Hrádku. Mnoho nálezů měl ve své sbírce například místní rodák a písmák Jan Evangelista Konopas. Další kamenné a bronzové nástroje historické generace zanechaly na Hrádku a na Koutech.

Pokud se na časové ose přesuneme už do našeho letopočtu, pak i zde najdeme zajímavé informace. Dozvídáme se, že Sudoměř vznikla na místě, kde kdysi bývaly tři statky a rybník a to vše tvořilo předcházející vesnici. Jenže rybník byl časem vypuštěn a vesnice zpustla. Z oněch tří statků dělením vzniklo devět statků a deset chalup tedy Sudoměř.

Jiné prameny uvádějí, že zánik ,,Vesnice" spadá do doby rozšiřování křesťanství v Čechách za Boleslava II. Roku 973, byli pohanští obyvatelé ze statků těch vypuzeni a noví obyvatelé založili osadu nynější na vyvýšeném místě.

• 1384 V Sudoměři byla založena škola. Není ale známé, kde se tehdy děti učily. Kronikář Jan Gottfried Sommer dále uvádí, že od roku 1706 až do roku 1751 zde chalupník Martin Hanuš v č.p. 1, což byla jeho chalupa, učil děti číst, psát a počítat.

• 1813 se měla stavět škola ve Valovicích pro děti ze Sudoměře, Valovic, Březinky a Březovic. Za učitele byli ustanoveni Krolmus, otec kněze Krolmuse ze Březinky, a učitel Kulmon ze Strenic. Z neznámých příčin se však škola nepostavila. Ve stejný rok se začalo vyučovat v Sudoměři ve staré obecní kovárně, na místě, kde stojí nynější škola. Učitelem byl Josef Pecháček z Bakova a učil zde do roku 1838.

• 1970 byl poslední rok, kdy se ve škole učily děti. Důvodem zavření bylo málo žáků. Od té doby chodí do Katusic.

Letitá zvonice

Letopočet 1616. Možná někomu tento rok nic neřekne. Avšak kromě zemětřesení na Vysočině, které vystřídaly silné mrazy, se poprvé dostaly na francouzský královský stůl brambory. A významný byl rok 1616 také pro českou Sudoměř.

Tesař Jan Volf s dalšími pomocníky vytvořili památnou zvonici. Je dřevěná, pokrytá šindelem a dodnes zachovalá. Každého upoutá hned při prohlídce návsi. Zvonici tehdejší řemeslníci složili z dubových trámů a co je zajímavé, nepoužili jediný hřeb, pouze dubové kolíky. Úplně nahoře se původně nacházely tři zvony.

Jeden z nich patřil k nejstarším v Čechách a zvonilo se jím ve všední den a v poledne. V roce 1916 byly dva z nich zabrány pro vojenské účely. V roce 1967 byla celá zvonice opravena. Před čtrnácti lety ji hasiči umyli a natřeli.